Jak mrtvit skupiny soupeře? Tisk

Zase se mi nepovedlo zmrtvit soupeřovu skupinu. S touto větou se na mě obrací mnoho lidí. Rád bych jim poradil, ale neznám univerzální odpověď na to, jak zmrtvit vše, co soupeř položí na desku. Ostatně občas se s tím také potýkám. Asi jako všichni.

Mimochodem, Ondřej Šilt, který strávil tři roky v Japonsku v profesionální škole go, mi jednou říkal, že studium problémů na život a smrt (japonsky tsume-go) jsou jednou z hlavních částí jeho tréninku. Většinou má u sebe knihu s úlohami. Stále dokola prý točí několik tisíc problémů. Skoro se je učí nazpaměť.
Jak už jsem naznačil, univerzální recept na mrtvení skupin neexistuje. Přesto je několik více či méně známých pouček, kterými se můžete při mrtvení řídit:

 

1. Ohnutí je smrt


Tuto poučku zná snad každý. A vlastně se i jedná o jedno z nejznámějších goistických rčení. Jeho užití v praxi si můžeme ukázat na konkrétním příkladu. Jak černý zmrtví bílou skupinu?



Správné řešení je se nejprve ohnout tahem 1 na dalším obrázku. Tím se vlastně bílému zmenší prostor pro vyváření dvou očí. To je i hlavní myšlenka ohnutí.



Princip zmenšení prostoru pro vytváření dvou očí lze zjednodušeně demonstrovat na následujícím příkladu:



Na druhé straně je ovšem potřeba si uvědomit, že poučka "Ohnutí je smrt" není všespasitelná. Často si jejím slepým následováním spíše uškodíte, než pomůžete

 

2. Klíčové bývají body 2-1 a 1-2


Je mi trochu divné, že o důležitosti bodů 2-1 a 1-2 při zmrtvování nebo ožívání skupin v rohu není také nějaké rčení. Řekl bych totiž, že jejich užití v praxi je ještě mnohem častější než u ohnutí. Místo jednoduché poučky jsem však k tomu musel dojít léty těžké praxe.
Pokud máte zmrtvit nějakou skupinu v rohu, tak bych dokonce doporučil se jako na úplně první podívat právě na body 2-1 a 1-2. V počtu "úspěšných zásahů" podle mého názoru jednoznačně vedou. Opět malý příklad: Jak černý zmrtví bílého na následujícím obrázku?



Správnou odpovědí je tah 1 na dalším obrázku.



Body 2-1 a 1-2 bývají důležité i při ožívání. Vysvětlení jsem stejně jako rčení o těchto bodech hledal marně. Proto jsem se zamyslel a přicházím s vlastním vysvětlením: Body 1-2 a 2-1 jsou tak důležité proto, že tvoří nejmenší možné oko a je tedy nejlehčí si s jejich pomocí oko udělat. Viz obrázek:




3. Hraj tam, kam by hrál soupeř


Často se vám ovšem stane, že vám nepomůže ani ohnutí, ani body 2-1 a 1-2. Najednou marně hledáte, kam zahrát, a ne a ne na to přijít. Vždycky najdete odpověď na svůj rádobymrtvící tah, kterou soupeř ožije. V takovém případě lze použít metodu, o níž jsem před několika lety poprvé slyšel od Honzy Hory (přestože si nejsem jistý, jestli je jejím právoplatným autorem).
Ukažme si ji na konkrétním příkladu. Jak černý zmrtví bílého na dalším obrázku?



Dle poučky v předchozí části vyzkoušejme nejprve bod 1-2:



Zjišťujeme, že po tahu 8 na dalším obrázku bílý ožívá. Co tedy dělat? Můžeme zkusit prozkoumat všechny body. Jenže těch je téměř deset, takže tento postup zabere hodně času.
Opět je lepší prozkoumat možnost, u níž je to, že je správná, pravděpodobnější než u ostatních. V tomto případě je dobré si všimnout, jakým tahem bílý svojí skupinu ožívá - tedy tahu 3 na předchozím obrázku. Co vyzkoušet na tento bod zahrát?



A co se nestalo? Najednou černý vytváří ko o život bílé skupiny, což je nejlepší možný výsledek.
Poučka "Hraj tam, kam by hrál soupeř" je vlastně aplikací další známé poučky - "Klíčový bod soupeře je i tvým klíčovým bodem" - na problémy tsume-go. Využijete ji zvláště ve složitějších úlohách, v nichž je mnoho variant: Neúspěšně pročítáte několik možností, ale přitom zjistíte, že soupeř vždy ožívá tahem na stejné místo. V takovém případě jste zřejmě doma...



 

ME v go 2015

Reklama